pondělí, 01 květen 2017 18:12

Do Japonska na Vinohrady

Ahoj, dnes vám štěknu o psím obchodě a poznávání. Ve středu lilo jako z konve a vůbec bylo dost hnusně, ale můj člověk ze záhadných důvodů usoudil, že ho máme doprovodit do práce. Tam navíc bylo nějak ospalo a nedostaly jsme vůbec žádné maso, tak už to skoro vypadalo jako zbytečný čas mimo pelíšek. Naštěstí odpoledne se to změnilo, vyrazily jsme se podívat do nově otevřeného obchodu eshopu Spokojený pes (Byly jsme zvyklé chodit do prodejny na Pankrác, ale tuhle v Korunní mám víc po ruce a samozřejmě mně taky zajímalo, jak to tam vypadá. Je to zatím nejhezčí obchod s potřebami pro zvířata, který jsem kdy navštívila. Sice mám tušení, že je v Praze ještě jeden krásnější, ale o tom až někdy příště. Pozn. člověka.). Tady jsme si koupily protibreberové pipety (Už jsem totiž měla klíšťata. Megera ne. Přitom do jejího hustého kožichu by mohly zalézt mnohem lépe. Tak nevím.) a taky žvýkací kosti, abychom trénovaly chrup. Hned za rohem, v Sázavské ulici, najdete malou příjemnou kavárnu Mezi srnky, kterou znám ještě z dob před změnou jména (Tedy jednoho písmenka. Původně se jmenovala Mezi zrnky a byla ještě o trochu menší a s velmi decentním interiérem. Teď je tu barevněji, a stále stejně milo. Pozn. člověka.), takže jsme ji samozřejmě nemohly minout bez návštěvy. Cílem výpravy byla ale Momoichi, unikátní kavárna v japonském stylu kousek od Vinohradského divadla (Je to ideální a klidné místo pro malé prázdniny uprostřed dne. Kromě kávy tu můžete ochutnat japonské čaje, nápoje z matcha, exotické pokrmy, zajímavé dezerty a užít si velmi zábavný způsob dávání spropitného. Pozn. člověka.). Tady jsme si rozbalily kousací dobroty, ale byly bohužel tak voňavé, že nám je náš člověk záviděl (Popravdě mi dost kazily dojem z báječného dortíku. Pozn. člověka.) a po chvíli je uklidil do tašky. Doma po večeři se naštěstí umoudřil a vydal nám je. Pak už jsme skoro až do konce týdne chytaly lelky a užívaly si pelíšky (Už máme i krásný nový v dyzajnovém pokojíčku. Náramně mi to na něm sluší!). Další zábavný den přišel až v neděli. To jsme se po obědě na Hradčanské po dlouhé době potkaly s Foxíkem a vyrazili na parádní lítačku do Stromovky (Tam už jsme taky nebyly ani nepamatuju!). Po propršených dnech nám přálo i počasí a tak nám do kožichů bezvadně hřálo sluníčko. Stromovka je krásně nově upravená a přibylo tu vodních ploch (A taky policejních kontrol, takže je na většině území třeba mít pejska na vodítku. Naštěstí je k dispozici veliká psí louka s povoleným volným pohybem. Pozn. člověka.). Co ale ubylo, je občerstvení u Šlechtovky a to je tedy veliká škoda (Vždycky tam někdo odložil kus párku nebo jinou dobrotu.). Odpočinout jsme si zašli do The Farm na Letné, kde bylo pořádně plno, ale místo se našlo na zahrádce. Což bylo nakonec jediné štěstí, protože Megera ve Foxíkově přítomnosti příšerně řádila (Toužila jsem přetrhnout jí. Obsluze patří veliký obdiv, protože ani nemrkli a ještě pejskům nosili dobroty a vůbec se netvářili, že nás chtějí vykázat. Což já bych tedy udělala. Pak jsem se ale uklidnila cheesecakem a božským růžovým Zweigeltrebe a do kasičky přidala pořádné spropitné. Tak snad tu příště nenajdeme Toničky přeškrtnutou fotku na dveřích. Pozn. člověka.). Dost se divým, že si jí ještě ostatní hosti hladili (Ale mě samozřejmě víc, netvářím se totiž, že každého sežeru.). Odtud jsme pokračovali procházkou kolem Letenského zámečku až na nábřeží kapitána Jaroše, kde se naše cesty rozdělili. Z Megery se tím pádem stal pes relativně přijatelný a tak mohla tramvají popojet ještě k Výtoni, na Veggie náplavku (Hlavní cíl mise byl naprosto jasný, zmrzlina od Crème de la crème. Na tu se ale stála taková fronta, že abych nepadla hlady, musela -no, musela...- jsem si do ní koupit ještě vanilkovomalinový Nebeský dortíček. Čekání se vyplatilo, protože nejen, že mě obsluhoval sám pan Zmrzlinka, který je moc příjemný, ale zmrzlina ze slaných arašídů je navíc tak dobrá, že na popis slova nestačí. Ach. Pozn. člověka.). Tady si na zemi obstarala večeři, taky jsme poznaly spoustu nových kámošů a zašly pozdravit Katku z Funky Dog Bow Ties, protože charitativní motýlky nechybí nikde, kde se scházejí milovníci zvířat. Pak už jsme jen úplně unavené a utlapkané dorazily domů a usnuly. A kde odpočíváte vy?
Pac a pusu.

Číst 394 krát

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.



Anti-spam: je třeba splnit zadání