pondělí, 31 červenec 2017 18:36

Za hodnou

Nazdar, tady Tony. Sem dostala vod ségry sprdunk (Teda v její verzi, takže řekněme, že mi cosi proběhlo kolem ucha a je jen moje další kvalita, že sem si toho vůbec všimla.), že prej sem vůči bloncce zaujatá a dostatečně jí nectim. Tak abych to uvedla na pravou míru. Když je někdo psa týraná, jako já, a vy víte, že trpím jako vůl, nemůže vod něj nikdo čekat, že bude strůjce tý pohromy nějak moc chválit. Ale sem teda vochotná dneska vyzdvihnout bloncčiny přednosti (Takže moc dlouhej článek fakt nečekejte.). Vůbec se teda nezmíním vo tom, že zase ječela, že sem pochcandila pelech (Je hnusnej načančanej růžovej, tak co se diví.). Navopak je vod ní dobrý, že mi na pátek domluvila rande s Jimem, kterýho vobdivuju a ani sem ho kvůli tomu skoro nechtěla sežrat. K němu přihodila i další různě chlupatý psy, takže bylo dost srandy (A bloncka si u toho včas nevšimla, jak ségra zabíjí nějakýho chcíplýho ptáka. Takže "tysipraseRozáro" sem tentokrát ani trochu nebyla já. Muhehe.). Taky se docela vodvázala a uvařila super psí žvanec (A nebudu vám vykládat, že se s dávkama nepřetrhla. Já jako vážim 10 kilo, ale duševně sem mnohem větší a k tomu by měla přihlídnout.). V sobotu nás vytáhla na snídani, sice jako nemám tucha, proč do kavárny, která vůbec nebyla cejtit masem a kráva tudy rozhodně nešla (Myslíte, že dobrý dort nemůže být zdravý? Bez cukru a lepku? Dorty z maličké kavárny MoMo Veg vás hravě přesvědčí o opaku. Pozn. člověka.), ale pak hned sme se přesunuly k vodě (Protože stát frontu na kávu od Brewbar je zábava a rozhodně stojí za to. Black only. Pozn. člověka.), kde byly kvanta velkejch bílejch jedlejch ptáků, který sem zabít nemohla, a spousta pochutin na zemi, který žeru, i kdyby se bloncka na hlavu stavěla (Což nestaví. Jako připadá mi v tomhle vohledu už krapet rezignovaná. Vydrží prd.). Sem rozenej lovec a já za to nemůžu, že se furt někde válí něco k uštvání a zabití. Vodpoledne nás vzala na procházku s dlouhejma nudlovitejma psama a protože sem byla až na pár incidentů, který nestojej za řeč, "pašákšíkula", večer sem si ještě navíc vysloužila návštěvu Karla, což je hostinec v Dolních Chabrech. V neděli nám pak dlouhý psy naservírovala zase (Jenže je vůbec nesmím rasit a to je dost votrava.) a kromě toho i piknik v parku u vody a z restauračních zařízení vybrala pro změnu Stan na Střížkově. Uff, je fakt dřina vo ní psát pozitivně. Sem se úplně vyčerpala. Tak zdar.

Číst 340 krát

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.



Anti-spam: je třeba splnit zadání