pondělí, 09 říjen 2017 17:00

Máme rády Holešovice

Ahoj, dnes vám štěknu o běhání a muchlání. Minulý týden začal poklidně, po náročném pobytu v horách to bylo rozhodně potřeba. Prosek jsme opustily až ve středu ráno, kdy jsme vyrazily do práce. Tady jsme pořádně provětraly všechna chlupatá zvířátka k zabíjení, poskytly trochu psoterapie a pooběvaly pizzu (Od Ájina člověka jsme totiž den předtím dostaly veliký balík krásného hovězího masa a snědly ho bez příloh. To mi nedělá úplně dobře v břiše, takže jsem měla potřebu pojíst i něco jiného.). Odpoledne jsme nejdřív částečně pracovně navštívily Onesip coffee (Zdejší baristi jsou nejen skvělí ve svém oboru, ale navíc vynikají i ve schopnosti zařídit, aby vám bylo dobře. Zázraky na počkání. Pozn. člověka.) a odsud jsme vyběhly na Letnou a pěkně se protáhly v krásně barevném listí (Na rozlehlém prostranství naproti Spartě může běhat bez vodítka i Tonička, takže jsem si to užila o to víc. Vytahané rameno jednomu opravdu neschází. Pozn. člověka.). Byly jsme tu pašák šíkula, takže jsme si vysloužily návštěvu psího obchodu Dogtown a nákup sušených masíček z krávy a krůty, které jsme si za chvilku snědly v espresso baru Sólista (Tady mají nebesky modrý gauč a klid, i když od ulice Milady Horákové jste asi dva metry. Pozn. člověka.). Do Holešovic jsme vyrazily v sobotu znovu. Začaly jsme obědem (Naštěstí můj člověk nenechal psu trpět a poskytl vzorky.) na farmářském trhu zvaném "Heřmaňák" na Řezáčově náměstí (Je tu příjemně, a i když je malý, najdete tu všechno, co byste čekali. A navíc třeba skvělé špenátové palačinky a dokonalý jablkový dort od cukrárny Alchymista. Pozn. člověka.) a odtud se prošly do kopce do kavárny Dos Mundos (Na filtr V60 z guatemalské kávy. Jen škoda, že na mně nezbylo místo na žádné z houpaček, které tu vtipně nahrazují několik židlí. Pozn. člověka.), kde jsme si užily obdiv a potkaly anglického pejska Charlieho, který se zamiloval do Megery a dožadoval se její blízkosti, i když na něj ječela jak protržená (A bylo po klidu!). Nejlepší ale bylo, že cestou do pelíšku jsme se ještě pořádně proběhly Stromovkou, kde je vždycky parádně. V neděli pak byla na programu kontrola prosecké zeleně a setkání s místními kámoši. A protože procházky s cílem jsou lepší, zastavily jsme se na perníček (A mandarinkový cheesecake. Pozn. člověka.) v Park Café na Střížkově. A kdo obdivuje vás?
Pac a pusu.

Číst 352 krát

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.



Anti-spam: je třeba splnit zadání