neděle, 19 duben 2015 17:00

Přímo za čumákem

Ahoj, dnes vám štěknu o charitativním pochodu pro psí útulky Přímo za čumákem. Slyšela jsem, že jsou pejskové (A taky další zvířata.), kteří nesmí běhat a hrát si s kamarády, kteří dostávají nekvalitní jídlo (Nebo taky vůbec žádné.), na které jejich majitelé (Schválně nepíšu člověci, protože takové označení si nezaslouží. Mít svého člověka, to je totiž hlavně záležitost lásky.) křičí, bijí je, zneužívají jako továrny na štěňata nebo opouštějí. (Nerozumím tomu. Třeba psi byli lidmi ochočeni a vychováváni proto, aby byli jejich parťáky, pomocníky, společníky. Psi v tom odvádějí tu nejlepší práci, jakou dokážou. Měli by tedy za to dostávat tu nejlepší možnou péči, ne? Ale ono je to asi mnohem složitější.) Taková zvířata dostávají šanci nalézt svého člověka a konečně žít spokojeně také díky útulkům. A my jsme s Ájou (To je moje puntíkatá kamarádka. Je stejně běhavá jako já.), našimi člověky (V lese vůbec nelítají ani nečmuchají, jen neustále řeší naše blaho a dohlížejí, aby se nám něco nestalo, když se běžíme kamarádit s obr pejsky.) a spoustou dalších pejsků a člověků vyrazili na pochod do Kunratického lesa, abychom některé z nich podpořili. Kromě zaplacení startovného, které bude použito ve prospěch vybraných psích a kočičích útulků, jsme ještě navíc koupily i hračky a dobroty (Tomu říkám ideální způsob pomoci.). A navíc jsme si užili báječný společný den. Pac a pusu.

Číst 779 krát

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.



Anti-spam: je třeba splnit zadání