pondělí, 27 duben 2020 08:10

Vodšoupnutá

Nazdar, tady Tony, psa vodborník na vodhalování tajemností. Tejden v zabásnutí číslo nevim už kolik sme začaly vegetem, psa v pelechu vod rána do noci skoro furt. Ve středu bylo vokýnko, žádnej novej vobjev, ale úplně naše normální spadnutá Pec, kde dycky bloncka zakoupí něco dost vobstojnýho a úplně celý to sama sežere. Vovšem absolutně nevobvyklej byl čtvrtek. Se SPŽP sme vyrazili vobcházet křoví a voblast, která mi byla dost podezřele povědomá a menovala se retenční nádrž Asuán. Bloncka navopak vzala kvítečka, kterej už dost dní vypadal jako zarostlej pes hyjena vod popelnic, a vodešla do čudu. Celý mi to docvaklo, až když sme na ně čekali u fára. Kromě úplně vokudlaný ségry (Nechtělo se mi už čekat na otevření psích kadeřnictví, a stejně neznám žádné, kde by se podávala božská Pavlova z Helen's coffee a parádní káva od Doubleshot. Děkuju J. hned dvakrát! Pozn. člověka) tam totiž dorazil i Foxík můj nejvíc mílovanej! Vona s nim ta čúza byla vosamotě a mě tam nevzali! Jako tohle? Kdybych předtim v tom křoví neulovila vohavnou potravu a půl cesty zpátky neblila, vo dost víc bych jim ukázala, zač je toho zhrzený psy! By lítaly hromy blesky! Takhle sem ale byla spíš ráda, že už nelítá nic jinýho, a ječela míň. Grrr. Abych se z toho vzpamatovala dovopravdy a uplně, vopravilo se to v sobotu pořádnym vejletem. Nejdřív bylo na programu vobjevení hradu v Týnci nad Sázavou a dost chutnej dort z mrkve ve vokýnku podniku Bistro&Cafe Příběh, a potom sme se proběhli ve vobci, co se menuje Luka pod Medníkem, lesem krpálem k vodě Sázavě do vosad. To sem voblibovala vopravdu hodně (Já taky! Pozn. člověka.).Tak zdar.

Číst 69 krát

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.



Anti-spam: je třeba splnit zadání