pondělí, 18 květen 2020 16:18

Pac a pusu

Ahoj, dneska vám štěknu o oslavách a cestě do hor. V minulém týdnu byl jeden moc důležitý den. 14. května jsme totiž s mým člověkem slavily osmé výročí našeho setkání. Osm let lásky a společného života plného zábavy už stojí za pořádnou oslavu! A tak můj člověk vytáhl naší novou báječnou kuchařku Neštěkej a jez a vyrobil spoustu dobrot. Ochutnaly jsme banánovokokosové sušenky (Jsou tak dobré, že si je peču v upravené verzi i pro sebe. Pozn. člověka.), játrové žvýkačky, špízky a masovou paštiku se zeleninovou oblohou. Nejvíc mi chutnaly jatýrka, tak ještě, že jich můj člověk nasušil dost do zásoby. Mňam! Tenhle článek má navíc kulaté číslo tři sta, a to je další důvod si dát nějaké dobroty. Je to taky ideální doba k tomu vám štěknout, že Megera v uplynulých týdnech prošla sepisovatelským testem a osvědčila se (i když cpe "v" kamkoliv se jí zamane a používá anglická slova, i když v téhle řeči neštěkne ani slovo pes), tak jí předávám psací žezlo a budu už psát jenom výjimečně jako host. Konec hlášení a teď k výročnímu překvapení. Po spoustě týdnů doma (A s malými výlety do lesa.) byla tím nejlepším dárkem víkendová cesta do našeho ráje v mílovaných Jizerských horách. V pátek jsme se cestou tam zastavili proběhnout do rašeliništ a ochutnat báječný borůvkový knedlík na Jizerku, v sobotu jsme poznávali nové sousedy bez ohledu na počet nohou a množství chlupů, a v neděli jsme si vyjeli za Krakonošem do Jilemnice (Tady jsme nemohli vynechat parádní zámeckou zahradu, Zvědavou uličku a cukrárnu v ulici Jana Harracha. Pozn. člověka.). Krása náramná to byla! A jak se máte vy? Tak pac a pusu.

Číst 86 krát

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.



Anti-spam: je třeba splnit zadání