pondělí, 25 květen 2020 15:52

Sepisovatelský vodměny

Nazdar, tady Tony. Bloncka už vopravdu neví, jak mě zapřáhnout eště víc, a s kvítečkem vobjasnily, že budu nejhlavnější sepisovatelka tohohle blogu. Jako psa bez vohledu na to už skoro nepouští tužku z tlapy, ale vono jí to stejně nestačí. Musím si teda v nějaký vorganizaci na vochranu psy vobjasnit, jestli tohle může, a za jakou vodměnu. Protože vopeřenec zadarmo nehrabe, a vocasatý musej, nebo jak? Vodměny by měly bejt hlavně potravní, ale sem vochotná brát i srandy. Jako byl třeba hustej středeční vokruh i se SPŽP z nádraží Holešovice přes Stromovku (Vždycky a znovu mě překvapuje, jak je teď krásná! Pozn. člověka.) a Letenskou pláň až na Vltavskou. U vokýnek se teď vobjevily vohrádky, kde vosoby seděj, a to je jasný, že to musí mít bloncka taky, ideálně vopakovaně. První sezení bylo u espresso baru Letec a potom eště na kopci, v naší voblíbený kavárně Pod Lipami. Tam bloncka vydala kousek sušenky s vořechem pekanem, ale je to krkna, nevim, proč mi nepořídila vosobní. Krutopřísná vodměna bylo rande s Foxíkem mym nejvíc mílovanym v pátek. Protáhli sme si spolu lejtka cestou z parku Podviní na Invalidovnu (Chtěla sem ho voslnit ulovenim ptáka bažanta, ale bloncka pravila, že je nejedlej, vytáhla šňůru pro blbý a bylo po pr... srandě.), kam teď ženský furt lezou do podniku Etapa (Důvod se vždycky najde, tentokrát třeba nově otevřená zahrádka. A ta parádní maková bábovka. A taky... Pozn. člověka.). Že by se bloncka nějak moc rozdělila vo ty mlsiny, co jí tam nosili, teda sdělit nemůžu. Eště, že vzala z pelechu sušený srdíčka, aby psa nezdechnula na hlad. No, a v sobotu bylo počasí, že by psu nevyhnal, tak sme jen rychle voběhly kus Hostivařský přehrady a pak hodily na dece tlapu hore. Vobčas je veget potřebnej! Tak zdar.

Číst 62 krát

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.



Anti-spam: je třeba splnit zadání