pondělí, 29 červen 2020 16:19

Foxík & Beskydy

Nazdar, tady Tony. Minulej tejden byl hustej. V úterý sem měla rande s Foxíkem mym nejvíc mílovaným na Lužinách. Samozřejmě pod dohledem křenů. Pak mám pěstovat nějakej vztah, když vubec nemůžu projevit svou přirozenou drsnost a krutopřísnost. Vzal mě k naší voblíbený Heleně, kde bloncka ani trochu neposkytla makovej dort (Byl parádní! Pozn. člověka.), zato sme ale vobdrželi talíř s piškotama, a s tim sem byla v souladu. Pak sem u Foxíka doma vodborně vodstranila z vodpadkovýho koše vopuštěnou wafli a kvíteček se vostříhal na hubenýho psa, aby v létě nezdechnula na vedro. Přitom má chlupů asi tak 100x míň než já a moje zdechnutí se mi zdá řešený nebylo. Neva, hned sem to bloncce vodpustila, když se vobjevilo, že jedeme i se SPŽP na dlouhej víkend do hor Beskyd. Cestou tam sme kvůli chcandění zařadili pauzu ve Velkym Meziříčí, což bloncka vokamžitě využila k návštěvě kavárny s názvem jako ten vobal termoska na Náměstí (Snad už popadesáté a rozhodně ne naposled - díky, Lukáši Hejlíku! Tohle místo rozhodně stojí za návštěvu. Pozn. člověka.). Vo hodně času pozdějc sme pak přistáli v Horní Bečvě, kde byl zamluvenej pelech v Chatě Barborka. Tam sem vobzvlášť vocenila, že hned vedle našich dveří byl zadní výlez, a tak bylo večerní chcandění votázka minuty. V pátek sme se byli podívat na vodu. Voriginální. Zastavili sme se u vobr rybníku, co se menoval Šance a pak u rychlý vody Ostravice (Ve stejnojmenné obci je parádní PePe bakery&coffee se skvělou kávou, božskými dorty a majiteli, kteří do toho všeho dávají pořádnou náruč lásky. Pozn. člověka). Taky sme vypátrali vosobu, co se menovala Maryčka a měla votce Bezruče. Nebo ne. Vona možná stejnak neexistovala, tak je to skoro fuk. A pak byly na programu vobarvený vobjekty, co se menujou Pustevny a vosoby je vobdivujou. Já vobdivuju potravu a když neprší, což neklaplo. Tak sme radši jeli do peřin. V sobotu po ranní potravě sme sedli do káry a vodjeli do Valaškýho Meziříčí, aby bloncka dotankovala kafe v Analog. Eště tam bylo vokýnko, asi nevěděli, že už se můžou votevřít i dveře. SPŽP pak potřeboval svou tejdenní dávku hradů, muzeí a vubec starejch baráků, tak sme se za nima vypravili do Vsetína. Maj tam dost prďáckej park s nejedlejma kachnama. A taky jedlý borůvkový knedliky blbouny, co byly tak velký, že se vo ně bloncka dokonce rozdělila. No, a aby psa protáhla taky trochu lejtkovej sval v přírodě, daly sme si vodpoledne eště procházku po hřebeni Soláně. Uuuuf, superhustý sou tyhle Beskydy! Neděle byla zase hlavně cestovní a psa už byla stejnak úplně vodpadlá, než aby zvládla sepisovat. Příště. Tak zdar.

Číst 28 krát

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.



Anti-spam: je třeba splnit zadání