pondělí, 24 srpen 2020 16:27

Ještěd

Nazdar, tady Tony. Po krutopřísnym tejdnu s malejma člověkama sme potřebovaly pořádnej voddech s tlapou nahoře. Vokolí sme vopustily až ve středu, ale jenom vo kus, do venkovního kina (Dávali film Vlastníci. Pozn. člověka.) v parku Podviňáku. Tam vobvykle nechodíme, i když bysme teda mohly, protože je tam to hustý vobr hřiště pro vocasatý. Vopravdu zásadní program se pak konal vo víkendu. V sobotu sme sbalili saky paky a se SPŽP vodjeli do Kryštofova údolí. Což je vobec, kterou bloncka děsně chtěla vidět. Nevim moc proč, teda. Vono se v ní vobčas zvorientovat... Byly tam baráky nějaký (Krásné hrázděné. A viadukt a orloj. Pozn. člověka.), tak sme je teda vobešli. Ty největší srandy nás ale čekaly eště vo dost vejš, úplně nad voblakama na hoře Ještěd, kde sme měli na ten večer zařízenej pelech (Ubytování pro psa v této ikoně technicistního architektonického stylu je pořádně drahé, ale za ty neskutečné výhledy a skvělý servis to rozhodně stálo! Pozn. člověka.). Tam sme eště zvládli zmoknout a pořádně protáhnout kejty cestou přes Pláně. (Bloncka funěla jak sentinel. Vona na hory radši čumí, než leze, víme?) a vodpadnout. Druhej den byl hustej stejně. Zařazený byly hlavně vobjekty. V Lázních Kundratice sem vocenila hlavně dost vobstojnej močící vokruh lesem a taky vopalovačku. Pozdějc sme vodjeli do Českýho Dubu, což teda vocasatý moc nevoceněj, ale SPŽP jo. Zalezl si šlehnout kultůru do baráku, co se menoval tak blbě Johanitská komenda, a my se pěkně vykydly k zámku a vegetily. Vono je ty megasuper zážitky totiž taky potřeba pěkně vstřebat. Tak zdar.

Číst 140 krát

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.



Anti-spam: je třeba splnit zadání