pondělí, 28 září 2015 17:21

Z jihu na sever

Ahoj, dnes vám štěknu o dalším cestování. Minulý týden jsme měly s mým člověkem dovolenou a tu jsme jako obvykle trávily daleko od města. Po roce jsme se zase na pár dní podívaly do Chlumu u Třeboně, do osady Lutová. Je to báječné klidné místo s lítacími lesy a dlouhými procházkovými trasami okolo rybníků (My máme nejraději stejně pojmenovou, 12 kilometrů dlouhou, vozíčkářskou trasu. Je to okružní cesta se začátkem i koncem v Lutové, značena je modře. Pozn. člověka.). Ubytovaly jsme se jako vždycky v psafriendly penzionu Vyhlídka, který má velkoryse veliké pokoje, krásnou zahradu a moc milý personál. Dopoledne jsme měly odpočinková (Když nejsme doma, tak ze záhadných důvodů obvykle nikdo nemá námitky, když chci spát v posteli. Tak jsem toho využila.). Odpoledne jsme si užívaly krásné procházky (Začaly růst hříbky! Pozn. člověka.) s ostatními pejsky (Tentokrát to byla Terinka, která žije s mou milovanou tetou Kučerovou a Bára tety Drahušky.) a dalšími člověky. Počasí nám vyšlo náramné a společnost byla velmi příjemná (A večerní sklenka vína k tomu všemu náramně pasovala. Pozn. člověka.). Prostě esence radosti. Ve středu jsme se musely na skok vrátit do Prahy, ale důvod byl velmi milý. Organizace, kde s mým člověkem pracujeme, navázala spolupráci se sekcí Ligy vozíčkářů, která má na starost výcvik asistenčních a canisterapeutických psů (To jsou moc šikovní čtyřnožci se speciálním výcvikem, aby mohly pomáhat člověkům, kteří to z různých důvodů potřebují. Třeba proto, že jsou nevidomí nebo tělesně postižení.). Společně s nimi budeme organizovat akce pro pejsky a jejich člověky, a tohle byla první z nich. Mnoho klientů naší organizace s námi žije, ale ne každý dobře rozumí tomu, jak komunikujeme a proč se v konkrétní situaci chováme zrovna takovým způsobem. A právě proto vyrazili někteří z nich něco nového se o nás, čtyřnožcích, dozvědět na poučnou procházku do Kunratického lesa. Zjistili třeba, že spoustu zdánlivě složitých problémů lze řešit snadno, a že nejlepší a nejsnažší domluva je prostřednictvím pytlíku dobrůtek (A někteří dostali i úkol, co mají do příště trénovat. Mně s mým člověkem čeká povel "K noze". Což sice nechápu, proč bych měla umět, ale asi to má co dělat se zkouškami, na které se chystáme.). Sice nám počasí moc nepřálo, ale užili jsme si báječné odpoledne. Už se těšíme na pokračování! Ve čtvrtek můj člověk vyrazil na Slovensko do Západních Tater (A náramně si užil výpravu do Demänovské ledové jeskyně, odpočinek v termálech v Bešeňové a Oravici i procházku Juráňovou dolinou na sedlo Umrlé. Pozn. člověka.), a protože tam prý obzvlášť pejskům nakloněni nejsou, já jsem se vydala do lázní do našeho malého ráje v Jizerských horách (Aby nedošlo k mýlce, v mém případě nejsou lázně místo, ale instituce, a mohou se odehrávat kdekoliv. Záleží to jen na správných člověcích.). Užila jsem si klidné dny s dlouhými psími procházkami, skvělým jídlem a spoustou mazlení a lásky. Teď mám zase sílu na nová dobrodružství! Kde jste byli vy?
Pac a pusu.

Číst 468 krát

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.



Anti-spam: je třeba splnit zadání