pondělí, 14 prosinec 2015 17:38

Psí život a rýma

Ahoj, dnes vám štěknu o setkání s pejsky a lidských chorobách. Minulý týden jsme měly celkem poklidný. Můj člověk byl nemocný (Ono se řekne jenom rýma, ale když máte mezi smrkáními čas tak akorát na výměnu kapesníku, jde sranda stranou. Pozn. člověka.) a tak to na žádné velké akce nebylo. Navíc venku panovalo počasí, které psu lákalo spíš k pobytu pod dekou. Ven se ale musí, tak aby mi nezakrněly nohy, vyrazila jsem si na pár pořádných lítacích procházek s Jimem (Bohužel už zase přišel čas, kdy lidi dělají různé ohavné zvuky kdoví čím, pořád něco práská, a tak musím řešit boj o přežití a neužívám si běhání. Achjo.). Ve středu se konalo třetí setkání Psího života (Už jsem vám o této spolupráci naší organizace se sekcí Ligy vozíčkářů, která má na starost výcvik asistenčních a canisterapeutických psů, psala v předchozích článcích.). Tentokrát jsme se sešli hezky v teploučku naší kanceláře. Hlavním tématem bylo jako obvykle soužití a komunikace týmu člověk&pes (Řešila se třeba separační úzkost, štěkání na cokoliv nebo strach pustit pejska z vodítka. Pozn. člověka.). Ve čtvrtek jsme měly rýma nerýma setkávací a objevovací den. Hned ráno jsem se seznámila s Foxíkem, je to veliký fešák a naše softshellová bunda mu náramně sekne. Už se těším na společnou procházku. Odpoledne jsme se zašly podívat na vánoční výzdobu do centra Prahy. Vánoce znamenají pobývání s rodinou, pohádky a víc dobrůtek, takže je mám ve veliké oblibě. Výzdoba je mi jedno, ale můj člověk má prosincovou atmosféru Prahy rád (Tedy až na davy lidí. Pozn. člověka.). Takže jsme zamířily na Náměstí Republiky a Ovocný trh. Nevím, jak má vypadat, ale podle mého jsme v půl čtvrté odpoledne žádnou atmosféru nepotkaly. Co se dá dělat. Cílem naší cesty byla nová hvězda sociálních sítí, mladší sourozenec kavárny I Need Coffee, Super Tramp Coffee (Super Tramp je každý, kdo tento krásný a příjemný podnik schovaný v průchodu mezi ulicemi Spálená a Opatovická najde. Rozhodně to ale za to stojí, milovníci bojovek a skvělé kávy budou nadšeni. Pozn. člověka.). Tam jsme se rozhodly hledat vánoční atmosféru spíš v teple kaváren a zamířily ještě do pár stanic tramvají vzdáleného Café Jen (Tam bylo útulno a milo, ale taky narváno, takže jsme pobyly jen chvíli a ani neochutnaly jejich proslavené dobroty. Kromě čokoládové sušenky. Ta byla tak dobrá, že se do Jena určitě ještě vrátíme. Pozn. člověka.). Protože se nám tento způsob čekání na Ježíška zalíbil, při sobotní procházce jsme se zašly zahřát (Espressem s bombardinem. Pozn. člověka.) i do našeho proseckého Park Café. V zimě se asi budeme kavárensky povalovat často, takže se ještě vrátím ke kauze hodnocení psafriendly. Do všech míst, o kterých vám štěkám, je vstup čtyřnožcům povolen, takže nově budu označovat jako psafriendly jen místa s nadstandardní péčí o psí blaho. Hafgh. Mezičas jsme trávily zachumlané do peřin (Já jsem k léčbě přibrala ještě detektiva Joonu Linnu. Stalker od Larse Keplera se na postelní dny hodí skvěle. Když tedy pominu některé zbytečně brutální popisy. Pozn. člověka). V neděli se pak peklo vánoční cukroví. Stejně jako atmosféra mě člověčí cukroví moc nebere (Masíčkové pro pejsky mě bere hodně. Aby nedošlo k mýlce.), ale u trouby bylo teploučko, kuchyň voněla a pomáhající pes samozřejmě dostal taky nějakou dobrotu. Co vaše vánoční přípravy?
Pac a pusu.

Číst 604 krát

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.



Anti-spam: je třeba splnit zadání