pondělí, 29 únor 2016 17:15

Psí život a hlídání

Ahoj, dnes vám štěknu o setkávání. V pondělí bylo krásně a tak jsme s Ájou a spol. vyrazily na velikou lítací procházku do našich proseckých skal. Už se těším na jaro a víc takových slunečných dnů! V úterý bylo naopak dost hnusně, takže se můj člověk zbaběle ukryl do kavárny (Už hodně dlouho jsem chtěla zajít do Tiché kavárny na Ládví. Je to sociální podnik s neslyšími zaměstnanci, takže se tu jako bonus můžete dozvědět, jak se znakuje třeba slovo zmrzlina. Nejlepší kávu svého života si tu nedáte, ale mají skvělý bezlepkový Míša dort a bude vám tu dobře jak s přáteli, tak s dětmi nebo při práci. Viděla jsem tu i čtyřnohého návštěvníka, ale my tu budeme psafriendly teprve testovat. Pozn. člověka.) a poslal nás do Ďáblického háje s hlídačkou a dalšími pejsky. Každý ví, že když mrholí, nenadchne mě vůbec nic (A to mám bezvadnou nepromokavou bundu!), takže ani v lese jsem tentokrát nejásala. Zato můj člověk pak jásal, jak jsme to krásně zvládly. Ve středu se konalo další setkání Psího života (Už jsem vám o tomto společném projektu naší organizace a Ligy vozíčkářů psala.), tentokrát s podtitulem "Jak psa něco naučit" (Třeba já se nic učit nepotřebuju, ale pravidelný návštěvník Endy ještě má co dohánět. O Megeře nemluvě. Ale ta se vzdělává profesionálně, cvičí se na poslušného psa, takže to brzy bude taky všechno znát.). Zásadní je, že tohle všechno nás učí pán, který mluví psí řečí a tak se i složitosti často řeší úplně snadno. Ve čtvrtek jsme byly venku s hlídací tetou číslo 2 (Můj člověk je totiž testuje, jestli jsou pro nás dost dobré.). Jako já nevím, Megera sice lítat potřebuje, ale proč nejde sama a nenechá mě s člověkem válet se na gauči? Jsem z toho courání celá utahaná, ještě, že mám volný den, když jde Megera cvičit. Odpočinkový den jsme měly i v sobotu, můj člověk si vyrazil do Drážďan (Což je někde daleko.). Prý podívat se na nějaké staré obrazy. Nemůže koukat na mně? Stará sice nejsem, ale zato úplně nejkrásnější. Ven nás tentokrát vzal Ájin člověk. Naštěstí nám z té ciziny dorazila nějaké masíčka, jinak bych fakt nechápala, proč je důvod tam jezdit. Neděle pak už patřila jen nám. Ráno jsme potkaly asi 10 proseckých pejsků, takže jsme probrali novinky a pěkně se proběhli. Odpoledne jsme pak vyrazily s russlíkama ( Přidal se i Jim.) na pořádnou lítačku do parku Přátelství. My se máme! A jak se máte vy?
Pac a pusu.

Číst 603 krát

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.



Anti-spam: je třeba splnit zadání